Jak je to dlouho, kdy byl vydán první řidičský průkaz v historii? Psal se rok 1888 a získal jej vynálezce automobilu Karl Benz. K tomu, aby úřady města Mannheim zažádal o vystavení písemného svolení k řízení jeho vynálezu, ho donutilo množství stížností ohledně hluku a zápachu. Ke skutečnému zavedení řidičských průkazů však v tehdejším Prusku došlo až v roce 1903. Základním kritériem byla minimální věková hranice 21 let. Řidičáky tehdy mohli získat pouze muži.
Počátky automobilismu byly poněkud úsměvné. Tedy alespoň ve srovnání se současným provozu. Ovládání prvních motorových vozidel bylo o něco náročnější a navíc hrozilo, že se technika postaví na zadní a nechá řidiče na holičkách. Kolem roku 1900 bylo v celém Rakousku kolem 90 vozidel a neexistovala žádná ucelená pravidla silničního provozu. Zájemce o řidičský průkaz tak nečekaly přísné zkoušky, kterým se současná generace řidičů nevyhne. Známá pražská autoškola KING však doplňuje, že na cestách byla tehdy úplně jiná situace.
Když však počátkem 20 století počet automobilů výrazně stoupl, začal se zvyšovat také počet dopravních nehod. Zároveň se rozhořela válka mezi řidiči, kočími a chodci. Bylo nadmíru jasné, že musí nastat změna.
Proti zmatku na veřejných komunikacích se postavil pařížský policejní prefekt Louis Lépine, který zavedl první řidičské zkoušky. Autoškola Praha upřesnila, že vzhledem k nedostatku kvalifikovaných zkušebních komisařů asistovali u zkoušek inženýři důlního úřadu. Po úspěšném absolvování zkoušky řidič získal „Certificat de Capacité“.
A z čeho se tehdejší zkoušky skládaly? Žák musel projít praktickou (ovládání vozidla) i teoretickou částí (zkouška technických znalostí) a zároveň prokázat, že si poradí i v případě poruchy – například výměny osvětlení, defektu apod.
