SHARE

Spánek je pro člověka velmi důležitý, pro lidské tělo představuje „restart“a zabere nám přibližně třetinu našeho života. Zatímco někdo je věčný spáč, druhý může spánek považovat za ztrátu času. Nicméně po čas spánku prochází naše tělo celou řadou různých procesů. Právě o těch nejzajímavějších bude dnešní článek.

Záškub

Lépe řečeno jde o hypnagogický záškub a zažívá jej až tři čtvrtiny všech lidí. V podstatě jde o přechodový stav mezi bděním a spánkem, při němž dochází k uvolňování svalů. Nezřídka se člověku zdá, že odněkud padá a následkem toho sebou škubne. Ačkoliv se přesně neví, proč k tomuto dochází, nepovažují to lékaři za nebezpečné, protože se týká téměř každého z nás. Pokud tyto záškuby nepřesahují zdravou míru, není se čeho obávat.

Náměsíčnost

Většina lidí považuje spánek za bezpečnou činnost. Pokud však nepatříte k náměsíčným. Někdo ve spánku pouze vstane z postele a případně projde místnost a opět si lehne. Jiný však může odejít z domu, dokonce si sednout za volant svého vozu a odjet. Tato porucha spánku se objevuje obvykle v první třetině noci. Náměsíčný člověk se může normálně pohybovat, mluvit a mít otevřené oči, ale ráno bude mít „okno“ nebude si to pamatovat. Náměsíčnost se vyskytuje především u dětí a mizí pak v období puberty. Pokud však přetrvává do dospělosti, může značit neurologickou poruchu, užívání léků nebo drog. Způsobit ji však může právě i nedostatek spánku a únava.

Mluvení ze spánku

Přibližně 5 % dospělých mluví ze spánku. U dětí ve věku 3 až 10 let je to 50 %. Většinou jde o maximálně půl minutový rozhovor. Často k tomuto jevu dochází během první hodiny spánku, kdy se tělo nachází v hluboké fázi spánku, ale svaly zatím nejsou dostatečně uvolněné, takže mohou produkovat pohyby i zvuky.

Skřípání zubů

Skřípání zubů ze spaní obtěžuje zhruba 5 % dospělé populace. Což je stejné číslo, jako mluvení ze spánku. Člověk, který ze spaní skřípe zuby, si svých nočních projevů není vědom. Zatímco pro člověka ležícího vedle něj je to nepříjemné. Jsou-li stisky silné, ničí se i zubní sklovina a dochází k citlivosti zubů. Zvýšené napětí žvýkacích svalů může mít na svědomí i častější bolesti hlavy. Dodnes se nepřišlo na to, jak tato porucha spánku vzniká. Spekuluje se o dědičnosti, mentální retardací, ale i o epilepsii. Takto postižený se může chránit tím, že si do úst nasune speciální dlahu na zuby.